Vědomí a proč ho projasnit
Dnešní svět je velmi přesycen nabídkou, jak se vydat na duchovní cestu.Když budeš na cestě, tak na ní také zůstaneš, stejně je to být na cestě k bohu :)VŠE MÁŠ V SOBĚ.....jen není vždy snadné najít způsob a cestu jak zažehnout svou božskou jiskru.
.Práce na sobě přináší v postatě to, že se naučíš chodit do sebe a začneš se orientovat ve svém vnitřním světě a najdeš nový postoj ke zraněním a traumatům a minulosti,to vše otevírá vědomí a rozšiřuje kompetence/schopnosti a uvědomění, že vše máš dávno v sobě, jen to probouzíš a aktivuješ.Čím jasnější vědomí, tím širší rozhled do reality a díky tomu se nám lépe a kvalitněji daří tvořit náš příběh.Žijeme ve fyzickém těle(v člověku), které vnímáme myslí, jako jediné hmatatelné,proto na něm ulpíváme a zapomínáme na duši a ducha.Náš duch je naše vědomí nebo vyšší Já.Čím více jsem napojen na své vědomí, tím víc přestávám žít v nevědomosti a iluzi.A snadno se odpojuji od matrixu, vidím jeho iluzi a lákadla a už to na mě nepůsobí.
Harmonizací čakrového systému se dá velmi efektivně otevírat vědomí.Díky tomu se zvedá kvalita života a radost s existence a přináší také uzdravení těla.Stáváš se vědomím tvůrcem.
"Hodně se nám stává, že dáváme lásku víc druhým než sobě "
V našem životě dokážeme v celku snadno milovat své blízké, rodinu, sourozence a naše partnery.
A hodně se nám stává, že dáváme víc druhým než sobě. Přijde nám to v pořádku a děláme to s nejlepším úmyslem a záměrem. Jenže zde je kámen úrazu, vše funguje v určitém druhu zrcadlení, které dokonale funguje v obou směrech. Tedy za prvé, když dávám druhým víc než sobě, tak se mi také méně vrací, protože na sebe vlastně kašlu, kašlou na mě logicky i ty ostatní. Za druhé je to o tom, že když málo miluji sebe, dejme tomu na 15%, dávám stejnou hodnotu a kvalitu lásky druhým ven, což je také jen 15%, víc není možné dát, dokud nebudu sebe více milovat.
Cítíme-li se málo milovaní druhými, je potřeba dát nejprve lásku sám sobě.
Je velký rozdíl myslet si, že se mám rád (miluji se) a cítit srdcem (4. čakrou) opravdovou lásku k sobě. Cítíme-li se málo milovaní druhými, je potřeba dát nejprve lásku sám sobě, a pak se navýší i láska, která k nám bude proudit.